Znak Junáka

91. roverský kmen střediska “Řehoře Mendla” Brno

Kerberos

Znak roverů

Úvod
O nás
Akce
Články
Citáty
Hry
Fotky
Odkazy


RSS kanál [?]
Přidej na Google.cz
Přidej na Seznam.cz


Valid HTML 4.01 Transitional

Návštěva misií v severních Čechách 1.–12. 7. 2007

původní verze (PDF 647 kB)

Na počátku dvacátého století se severočeské vísky v kraji děčínském skvěly bohatými nejen statky ale i duchovním životem. V neděli do překrásných barokních kostelů docházela procesí lidí, početných převážně německých rodin s mnoha nastrojenými dětmi, děvenkami v šatičkách a s pentlemi ve vlasech a chlapci ve vestičkách. Kostelní varhany hrály skoro podobny nebeských sborům, světlo svící se odráželo na vyleštěných rouších světců, kteří milosrdně shlíželi z nástěnných podstavců, a ministranti ve vypraných rochetách posluhovali knězi ve vyzdobeném ornátu. Velebný otec stál před oltářem našeho Pána a jako už po devatenáct století nazpět zpřítomňoval věčnou Kristovu oběť z Kalvárie. Sláva na výsostech Bohu!

Na počátku osmdesátých let se severočeské vísky v kraji děčínském topily v bídě nejen majetkové ale i duchovní. Před více než šedesáti lety hněvem bouřící české obyvatelstvo vyhnalo německy hovořící občany přes hranice do Německa a zůstalo na pustých ruinách opuštěných vesnic. Komunistická vláda se situaci rozhodla vyřešit velmi šalamounsky, a tak do převážně opuštěných krajů nastěhovala lidi odevšad ze státu, s cílem vybudovat pravé socialistické obce. Do kostelů náhle nikdo nepřicházel, a tak se postupně zapomínalo, že vůbec ve vesnicích stojí. Jejich zdivo chátralo a opadávalo, vnitřní vybavení rozkrádali bezbožní zloději, jimž se nepříčilo ukrást sochu světce ani zlaté svícny z Božího oltáře. Dveře se rozpadaly, střechy děravěly, takže jimi zatékalo, a spolupráce živlů s časem většinou dílo završila propadem krovů, čímž se celá střecha zhroutila jako domeček z karet mezi chrámové zdi.
Některým lidem to však nestačilo, a tak se opakovaně pokoušeli kostely zničit vlastní silou. Tu jim to nevyšlo, ale támhle ano… Mnohé chrámy k oslavě Boha zmizely nenávratně. Na ty zbylé se nebral ohled. Cesty k nim se zastavěly domy, protože k nim nikdo nechodil. Zdi se nechávaly zarůst křovisky, snad aby pohled na ně nikomu nepřipomínal promrhanou krásu a milosti. Schodiště vedoucí od chrámových dveří až k silnicím skončila na dvorcích penzionů, fary se proměnily v obytné domy a z kostelů se tak staly atrakce na dvorcích. Smutná zkáza, kde nehyne lidský život ale jeho smysl…

Na počátku července roku 2007 se šest roverů z Brna rozjelo na pozvání Marcela Hrubého do severočeské vísky, zvané Srbská Kamenice, v kraji děčínském. Pět jich jelo vlakem, jeden trošku hloupě ale díky milosti Boží zcela souběžně se svými bratry z Moravce na Vysočině. Sjeli se v České Kamenici, odkud je nějaký mladík odvezl na faru v Srbské Kamenici, kde je nejprve ubytovali a pak před ně postavili koláče a vína džbán. Tak začalo naše pracovní dvanáctidenní.
Pracovali jsme na kostele sv. Martina v Markvarticích. Tento chrám Boží je v dezolátním stavu. Je jedním z těch, jejichž střecha nápor dešťů a větru nevydržela a zhroutila se. Marcelovi se již podařilo opravit věž a čelní stěnu, takže ta vypadá pěkně, za ní se však rozkládá jen nově zastřešená ruina. Omlácené zdi odhalují spáry mezi kameny a základy zasypalo několik desítek čísel hlíny a suti. Když jsme je druhý den odkopali, narazili jsme na mnoho zasypaných hrobů, které se hloubily přímo pod kostelní zdí. Zchátralý chrám pak jako pavučina obepíná rezavá konstrukce z lešeňových tyčí. Vnitřek pak vypadá jako kulisa k válce. Vprostřed presbytáře se povaluje dva metry dlouhý a metr široký vodou rozhlodaný balvan, snad kdysi oltář? Vzadu roste maličký stromek… Vysoké okno, jímž kdysi padaly ranní paprsky přímo na svatostánek, se muselo z bezpečnostních důvodů cihlami zastavět. Když jsem do tohoto kostela vkročil poprvé, nemohl jsem nejprve přijít na to, co mi v něm nesedí (pominu-li jeho katastrofální stav). Pak mi to došlo. V klasickém kostele nemůžete vidět vikýřová okna, protože pohledu na střechu vám brání klenba. V Markvarticích klenba ještě není.
Náplň práce spočívala podstatě v posluhování partě zedníků ze slovenských hranic s Polskem. Těm se za těch několik dní podařilo nahodit hrubou omítku na celý kostel kromě zřícené sakristie, kterou bude ještě třeba dostavět. Dva místní „dědové“ míchali maltu a my jsme ji roznášeli po lešení. Třetí místní chlapík pak důležitě obsluhoval vrátek, ze kterého se postupem času stala herní stanice (červený knoflík nahoru a zelený dolů – nadšení). Každý den pálilo slunce i pršelo.
Jeden večer jsme na starostovo pozvání zavítali do hospody a mí spolubratři tam ochutnali tamější pivo. Jinak nás bohatá večeře čekala každý den na faře. Za náš pobyt se v Srbské Kamenici vystřídaly asi tři dvojice kuchařek, které štědře či skromněji jak přes den tak k večeru i brzkému ránu zásobovali dostatkem jídla. Jednou napekly chutnou buchtu, jindy nasmažily bramboráky.
V neděli odpoledne jsme vyrazili na výlet do národního parku, ze kterého jsme se vrátili až v pondělí. Nejprve jsem zdolali kopec Růžák (nejvyšší v celém kraji), pod jehož křížem jsme odpočali. Pak jsme se kochali krásami starodávných skal a lesů. Přespali jsme v hluboké rokli v ruině bývalého Dolského mlýna. V pondělí jsme navštívili Loupežnický hrad a malou Pravčickou a pak jsme se labyrintem Českého Švýcarska prodrápali do Jetřichovic, odkud je to už coby kamenem dohodil do Srbské Kamenice.

Nevím jak na ostatní, ale na mne zapůsobilo němé svědectví zdevastovaných kostelů Děčínska velmi silně. Na Marcelově faře žije jediný kněz, otec František. Nevím, kolik mu je, ale je to velmi starý pán. Na starosti mají s Marcelem celkem dvanáct farností a opravuje se pět kostelů. A když do překrásně opraveného kostela přijde na neděli stěží dvanáct lidí…

účast: Vojťák, Očko, Mistr, Hyt, Šmudla, Vojta

zapsal Vojtěch Dobeš

http://markvartice.unas.cz/…-martina.php – fotografie z Markvartic
http://kronika.markvartice.cz/index.php?… – fotografie z Markvartic
http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?… – fotografie ze Srbské Kamenice
http://www.kostely.tnet.cz/ – přehled poškozených a zničených kostelů v ČR
http://www.disfrystak.cz/data/zz.doc – pozvánka od Marcela Hrubého
http://www.biskupstvi-ltm.cz/…t/vik_dc.htm – přehled farností v děčínském vikariátu

kostely01 kostely02 kostely03 kostely04 kostely05
kostely06 kostely07 kostely08 kostely09 kostely10

Zpět o úroveň výš

Pátek 29. 3. 2024
svátek slaví Taťána

Sedmý citát
Skupina, Tým, Společenství

Honzova prezentace: Rovering (PPT)

„Sociogram“ roverské skupiny

Roverská Wiki

Kalendář

DiskusLog
přehled diskusí

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 12. června 2018 ve 21.31