Znak Junáka

91. roverský kmen střediska “Řehoře Mendla” Brno

Kerberos

Znak roverů

Úvod
O nás
Akce
Články
Citáty
Hry
Fotky
Odkazy


RSS kanál [?]
Přidej na Google.cz
Přidej na Seznam.cz


Valid HTML 4.01 Transitional

HELP – náročná 20hodinová polní hra – 11.–12. 9. 2009

Účast: Radim, Vojťák, Šmudla, Kuba, Hyt

Po mnoha útrapách tomu předcházejích jsme se rozhodli, že letos naší přítomností poctíme největší polní hru v ČR – HELP. Organizace a vůdcoství se chopil Radim, který nás postupně donutil se na hru jakž takž připravit. U mě však nebyl příliš úspěšný, tudíž jsem v pátek odcházel z domu nedotčen pravidly a naprosto nevěda, co mě čeká.
Vlakem jsme odcestovali kamsi až ke Vsetínu, cestou jsme se ještě naučili pravidla, na rukávy našili týmová označení a zjistili, co všechno nemáme (např. buzolu ani GPS) a také to, že co máme, to nefunguje (např. vysílačky).
Na místě nás potom čekalo další překvapení. Většina dalších soutěžících týmů (celkem jich bylo 17) pojala HELP vyloženě profesionálně. Měli maskáče, začerněné tváře, GPS navigaci, vysílačky, profesionální mapy s rozkreslenou čtvercovou sítí a vypracovanou taktiku. My jsme měli několik fotek černobílé kopie turistické mapy. Nezbývalo, než vymyslet strategii, tak jsme šli před začátkem hry do místního lokálu na grenu. A protože jsme nic nevymysleli, tak jsme vzápětí potom, co jsme si vyzvedli víza pro vstup do prostoru, zapadli do jiné hospody a dali jsme si kofolu.
Nu a až jsme dopili, tak jsme se dostali k tomu, abychom založili naši kótu. V noci. Měli jsme k dospozici GPS souřadnice místa, kde má být, ale z důvodů výše zmíněných nám to bylo k ničemu. Náhodou jsme ale měli vytištěný letecký snímek jejího okolí. Tak jsme to kdesi uprostřed lesa zapíchli a protože byla tma jak v pytli, jsme se rozhodli žádné spadené letadlo nehledat a šli jsme spát. Ve dvě nám však byla už taková kosa, že jsme se zvedli a po krátké poradě jsme vyrazili hledat druhou ambasádu. Po cestě nás však zkontrolovalo (rozuměj přepadlo) vojsko. Vojťák a Šmudla již neměli platná víza, rozběhli se proto do lesa aby se ukryli. Se Šmudlou jsme se potkali vzápětí, po Vojťákovi však nebylo ani vidu ani slechu. Rozhodli jsme se, že na něj počkáme na druhé ambasádě. To bylo ve 2:30. Vojťák dorazil v 5:30. Po otázce, kde byl, jsme se dozvěděli, že tak různě, někde i třikrát. Prý ale spatřil světlici, která by mohla pocházet od vraku letadla. Vydali jsme se tedy k místu, kde mělo být, a samozřejmě tam nic nebylo (no zkuste určit směr v noci bez buzoly – pozn. Vojťák). Nu, co se dalo dělat, rozdělili jsme se na dvě skupiny a šli prozkoumat okolí.
Já se Šmudlou jsme prozkoumávali a prozkoumávali, až jsme z toho na kraji lesa v mechu usli. Vzbudil nás telefonát od Radima, že jsou v nemocnici (herní) a že zatím nikdo letadlo nenašel. Tak jsme se zvedli a chodili po okolí, až jsme se potkali s Radimem a Kubou na ambasádě, kde jsme večer začínali. Po otázce, kde je Vojťák, následovala předvídatelná odpověď, že se ztratil. V tom volal Vojťák, že se sice ztratil (není pravda, většinu času jsem aspoň mlhavě tušil, kde se nacházím – pozn. Vojťák), ale že u toho našel (už zase) letadlo. Tentokrát prý ale jako určitě. Tak jsme se tam rozběhli, po kilometru zase zpomalili a po mnoha útrapách (bloudění, internace v táboře, odkud nás dostala platná víza a Vojťáka znalost fyziky plazmatu) jsme se konečně dostali ke spadenému letadlu. Zde jsme se jali ošetřovati raněné a vzhledem k tomu, že náš zdravotnický materiál byl poněkud nedostačující, byli jsme nuceni použít i méně obvyklé prostředky, jako například izolepa, kofola, velmi sterilní obvazy a propocené šátky, za což jsme od dohlívživších organizátorů sklízeli překvapené pohledy. Avšak špatná věc se podařila, hrubá síla zvítězila a my jsme pobrali čtyři raněné, z toho dva kluci mohli chodit a dvě holky jsme nesli na nosítkách. Čekala nás již jen šestikilometrová cesta terénem do nemocnice. Během ní jsme si zkusili, co to znamená nést někoho na nosítkách (byť jsou to jen malý holky). Cestou jsme také byli přepadeni skupinami, které nás chtěly o naše raněné připravit silou, my se však nedali a všechny jsme je utloukli argumenty.
Po té, co jsme tedy šťastně a v plném počtu dorazili do nemocnice, předali raněné a trochu si odpočali, jsme znovu vyrazili k vraku, kde jsme plánovali ukořistit nějaké bety. Cestou jsme ukořistili navíc půvabnou dívku původně náležící RK Renegades a cesta nám příjemně ubíhala. U vraku jsme však zjistili, že bety jsou těžké jak sviňa a když jsme vyrazili k závěrečnému sprintu na ambasádu, tak jsme po kilometru rozhodli, že to za to nestojí, praštili jsme betami o zem a volní jak ptáci došli k nemocnici.
Tam už jsme se jen svalili, Vojťák uvařil polévku a i jinak jsme se nacpávali, co se do nás vešlo. Čekali jsme na vyhlášení výsledků a tam na nás čekalo veliké překvapení. Navzdory všemu zdravému rozumu jsme se umístili na vítězné pozici, což vzbudilo údiv u všech týmů, které s námi během hry měli co dočinění. Zajásali jsme tedy, převzali odměny pro vítěze. Večer jsme pak sežrali odměnu těm, kdo byli druzí, a šli spát.
Následující den už jsme jen plni zážitků vyrazili domů. Na dalším ročníku všem opět ukážeme, jak vyhrát HELP s minimálním úsilím.

Zapsal: Hyt

help_09_1 help_09_2 help_09_3 help_09_4

Oficiální stránky: http://www.skauti.cz/index.php?…


Diskuse k tématu (celkem 5 příspěvků):

Jméno:  Text: 

Mistr [7. 10. 2009]: Dost dobře VY! A super zápis! Je vidět že společné soužití v lenosti ovoce přináší ;-)

Kuba [10. 10. 2009]: Dobrej zápis, musím se už konečně donuti napsat zápis z kostelů................

Mates [12. 10. 2009]: Stejně jste všichni prohráli :-D

Jester [18. 11. 2009]: Mám pár fotek z Helpu, chcete je?

Vojťák [4. 12. 2009]: Ok, dík za fotky.


Zpět na Akce

Úterý 22. 8. 2017
svátek slaví Bohuslav

Sedmý citát
Skupina, Tým, Společenství

Honzova prezentace: Rovering (PPT)

„Sociogram“ roverské skupiny

Roverská Wiki

Kalendář

DiskusLog
přehled diskusí

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 1. prosince 2016 ve 23.33