Kerberos

Diskuse k tématu (celkem 15 příspěvků):

Kovboj [13. 11. 2006]: společný cíl se obávám že žádný není. Oficiální možná nějaký existuje ale obávám se že se moc nepraktikuje a abych se přiznal tak ho neznám

Vinky [14. 11. 2006]: Bohužel musím souhlasit s Kovbojem ,ale bylo by skvělý mít aspoň něco společnýho (kromě pití a perverzní zábavy..)

Atom [14. 11. 2006]: Myslím, že ani nemůže existovat, protože nikdo se pořádně nad tím nezamýšlel, a nikdo zatím nemá potřebu jej hledat, i když je to škoda.

Hyt [14. 11. 2006]: To Vinky: Já si nemyslím, že jediný co máme společnýho je pití a perverzní zábava. Přece jenom jsme ve skautu a to nás spojuje. Jinak se taky přikláním k Atomovi stím že společný cíl bude v okamžiku, kdy bude nalezen

Šnek [15. 11. 2006]: Taky bych rád věděl…

Atom [16. 11. 2006]: 2Šnek: a copak bys rád věděl já toho vím hodně

Vašek [17. 11. 2006]: Jsem trochu smutný. Cože jste to slibovali u skautského slibu? Sloužit Nejvyšší Pravdě a Lásce…… Zdá se vám to jako malý cíl, nebo už jsme na něj zapomněli a hledáme nějaký nový, nějaké to třpytivé pozlátko? Jít za tímto cílem je hokna na celý život, a my věřící skauti to ještě máme o mnoho lehčí, že víme, proč po Pravdě a Lásce máme toužit. Nebo se s Ní nechceme jednou setkat? Neoddělujme Boha od skautingu, dobře žitý skauting je cesta k Němu.

Honza [19. 11. 2006]: Mluvil jsem zde o roverech, ne o lidech, kteří jsou v oddíle a je jim dána nálepka rover nebo rangers. Člověk, který jako jednu z nejvyšších hodnot nevidí abstraktní NPL, tak patří do té druhé kategorie a není sám ze sebe rover. Hledání společného cíle, bylo myšleno konkrétní, dílčí praktický cíl, k uchopení abstraktní NPL. Takový cíl dává skupině smysl a umožňuje ji se někam posunout, třeba k NPL nebo třem principům. V úvodu jsem byl asi záměrně obecný, protože jsem si vědom skupin, které ve svém působení nepočítají s NPL a chtěl jsem jim naznačit, že i oni by měli mít nějaký cíl. Pokud jsou si toho vědomi i tito lidé, určitě se zde objeví jejich reakce (nebo mně možná napíší výhružný mail). Díky za příspěvky.

Honza [19. 11. 2006]: Omlouvám se, že nevhodně zkracuji NEJVYŠŠÍ PRAVDU A LÁSKU na NPL. Nějak jsem si na to nešastně zvykl.

Honza [19. 11. 2006]: V úvodním citátu je spíš otázka po cestě, která je určená cílem. Jakou cestu zvolíme, když se Vám žádná z předešlých cest nelíbila? Konkrétně dělání roverských schůzek pro starší, služba oddílu, sbevzdělání v rámci skautingu, potřeba i vzdělávací akce a je roverská cesta vůbec možná bez takovýchtio cest? nechci myšlenky hnát až takto daleko, protože jsou pro některé tyto názory velmi diskutabilní, chci se jen bavit o (jak správně Vašek upozornil o konkrétním, praktickém cíli).

Honza [20. 11. 2006]: Z pohledu skautingu nemůžeme označit skupinu lidí, kteří nemají NPL jako jednu z nejvyšších hodnot za skauty nebo rovery. TO, ALE NEZNAMENÁ, ŽE TUTO HODNOTU NEUZNÁVAJÍ VŮBEC NEBO TO, ŽE TO CO JE MIMO SKAUTING MUSÍ BÝT ŠPATNÉ, A DOKONCE ŽE ONI JSOU ŠPATNÍ! Záleží na spoustě dalších věcí mezi nimi i na tom, do jaké míry jsou schopni spolupráce se skautingem a čím mohou skauting obohatit, být mu prospěšní (to zaleží na tom co vyznávají za hodnoty, kam směřují, apod.). Jako například v minulosti spojení naší roverské činnosti se speleologií (Velbloudem) nebo spojení s zážitkovou pedagogikou na proběhnutém rádcáku, kde byl přítomen jeden z Instruktorů BRNO (Sven). Nebo různá pomoc středisku či oddílům od „Starobrňáků“. K poslední větě.: Teď si to již takto mohu dovolit napsat, protože podle nejnovějších zpráv z úvodní strany jejich stránky starobrnaci.wz.cz, lze vyčíst, že je to společenství, které je něco pro někoho víc než skauting (a pro jiného míň než skauting). To už je otázka úhlu pohledu, a kde jsou různé úhly pohledu, tam je nezbytnou součástí i tolerance, proto tuto vlastnost přeji jak mně, tak i Vám.

Pextr [27. 11. 2006]: Honza: Ty si myslíš, že „Starobrňáci“ nejsou skauti? Trochu podle toho tvýho posledního přídavku mám pocit, že je už tak nebereš.

Honza [29. 11. 2006]: Do volnočasových aktivit (keramika, malování, apod.) chodí taky skauti a nikdo si nemyslí, že je to skautský oddíl. Stejně tak i Starobrňáci se dají přirovnat k této volnočasové aktivitě. Je rozdíl mezi tímto: 1) být skaut – to jste skoro všichni a 2) být v nějaké skupině, která patří do skautu. (vystupuje tak, je propojena s oddílem, či střediskem, apod.)

Winky [17. 12. 2006]: vite co znamena byt skaut – to především znamená chovat se podle zákona, snažit se plnit, co sem slibil a jit prikladem vrstevnikum i mladsim. Takze v tomhle nesouhlasim s Honzou – vsicni sme spis v te druhe – chodime do skupiny, která patří do skautu. Jen malo lidi je Skautem. Někdy mě zaráží míra, s jakou bezohledností, pod tím „já sem skaut, kdo je víc“, se dělají některé věci. Někdo to vidí z toho pohledu „vždyt je to sranda“ ale zase se musim ptat, kde ta stupidni sranda ma hranice…? Az se nekomu neco stane…? nebo az te za to seberou…? Nejlepší roverskej cíl, by bylo postupné spětí ke Lvímu skautu, jestli vam to neco rika…

Včelka [14. 6. 2009]: Už tu dlouho nikdo nepřispěl, tak nevím, jestli je to tu vůbec aktuální… Ale ještě tu nepadla žádná zmínka o roverském heslu „Sloužím!“, což mě docela překvapilo. Podle mě se dá z tohoto jednoho slovíčka vyčíst mnoho. A pokud člověk bere skauting (resp. rovering) aspoň trochu vážně, určitě se nad tímto heslem už nejednou zamyslel. Myslím, že rovering nemá být naplněn jen adrenalinovými akcemi pro starší 15-ti let, setkáváním se s dalšími rovery a sebevzděláváním (i když to všechno je samozřejmě v tomto věku dost potřebné). Heslo „Sloužím!“ znamená, že od roverů se očekává pomoc, a je už na každém, jak si to vyloží. Zda pomáhá v oddíle, ve středisku či ostatním roverům a rangers. Anebo třeba úplně mimo skauting, pomoc potřebuje celý svět :-)