Znak Junáka

91. roverský kmen střediska “Řehoře Mendla” Brno

Kerberos

Znak roverů

Úvod
O nás
Akce
Články
Citáty
Hry
Fotky
Odkazy


RSS kanál [?]
Přidej na Google.cz
Přidej na Seznam.cz


Valid HTML 4.01 Transitional

Citát šestý

„Smějou se a taky pláčou, mlčej a taky řvou,
válej se po zemi skáčou, plazej se po kolenou;
od ucha k uchu si brečí a hrozně dojatý sou,
lítaji ve vzduchu klečí, lítaji ve vzduchu klečí
a pak se vzpamatujou, a pak se vzpamatujou v křeči.
Pudeme nohy nás nesou, lepší to bude osude kde sou
kde sou ty hrady a nebo zůstaneme tady
kvůli holkám, a nebo zůstaneme tady kvůli holkám…“

(Divokej Bill)

Tak mě tak napadá, co takhle se zamyslet, jaký je hlavní důvod, proč my, jakožto „odrostlí skauti“ stále zůstáváme mezi rovery… Dobře, můžem si říct, že je tady sranda, že takhle jezdíme na zajímavý akce… ale co dělá většinu těchto akcí zajímavými? A vůbec, jaký můžou být důvody, proč občas děláme dost šílený věci, o kterých si pak třeba s jistým odstupem řeknem, že člověk se „zdravým rozumem“ by něčeho podobnýho nemoh být schopen?

Vojťák


Diskuse k tématu (celkem dva příspěvky):

Jméno:  Text: 

Šerlok [16. 4. 2007]: Jeden moudrý člověk prohlásil: „Sranda musí být, i kdyby…“ a pak přidal: „Hlavně teď, potom zas jaksi!“ Tím reaguji na náš vztah a zůstávání a hlavně na šílený akce typu poháry na sederové večeři…

Pif [14. 8. 2007]: Když už seš jednou roverem tak z toho nikdy nevyrosteš, ale umřeš zase jako rover. Doufám.


Zpět na Citáty

Úterý 22. 8. 2017
svátek slaví Bohuslav

Sedmý citát
Skupina, Tým, Společenství

Honzova prezentace: Rovering (PPT)

„Sociogram“ roverské skupiny

Roverská Wiki

Kalendář

DiskusLog
přehled diskusí

Vytvořil VojťákO webuAdmin • Aktualizace: 1. prosince 2016 ve 23.33