91. roverský kmen střediska “Řehoře Mendla” Brno

Kerberos

Úvod
O nás
Akce
Články
Citáty
Hry
Fotky
Odkazy

RSS kanál [?]
Přidej na Google.cz
Přidej na Seznam.cz

Odkazy minulosti a jejich obtížná aplikace

Závěrečná práce JeČLKu, 15. 9. 2008, autor: TadeᚠPala – Pú.

Skauting u nás už není skautingem, se kterým jsme se mohli setkávat dříve! V současné době mnoho skautských oddílů upouští nebo už dávno upustilo od původních cílů. (Nebo se s nimi nikdy ani nesetkalo?!)

Skutečné junáctví jakoby se spolu s organizací po roce 1989 obnovit nepodařilo.
Důležité je klást si otázku si otázku: Proč?

Jak jistě všichni víme, 21. srpna 1968 do ČSSR vtrhla vojska Varšavské smlouvy, po tomto zlomovém bodu se nadějně vyvíjející se Československo opět propadlo do totální komunistické diktatury – toto období nazývané „Normalizací“ patří podle mne k nejtragičtějším údobím naší historie. Oproti padesátým letům, která byla zajisté neskutečně bolestná, však komunisté upustili od fyzické likvidace nepřátel a zaměřili se na psychologické útoky v podobě vydírání, vyhrožování a diskriminace. Tímto se jim až na pár výjimek podařilo sterilizovat populaci do podoby, která se jim hodila. Stereotyp smíření se s nedemokratickým režimem byl asi nejzhoubnějším nádorem v našich moderních dějinách. Druhým aspektem je postoj rezignovanosti, který nᚠnárod zaujal – v roce ´68 demonstraci rozháněli sovětští vojáci, v roce ´69 už to byli českoslovenští „policist铠– jeden národ. Když byl v roce 1970 již potřetí (a snad naposled) zakázán Junák, mnoho odvážných skautských oddílů se i přesto snažilo pokračovat v činnosti, avšak důsledné státní orgány je povětšinou přinutili buď ukončit činnost, nebo přejít pod táborníky, pionýry či turisty. Právě v tento moment se podle mě odehrál zásadní předěl mezi skautováním tzv. prvorepublikového typu a typu porevolučního. Tímto bych samozřejmě nechtěl urazit ty oddíly, které dokážou i v současné době provozovat skauting stejně zábavný jako za Svojsíka, avšak hovořím z vlastní zkušenosti (která je samozřejmě značně omezená), kdy jsem se s mnoha takovými oddíly nesetkal. Je jisté, že ani za první republiky nefungovaly všechny oddíly perfektně, ale již jen tehdejší členská základna jasně dokazuje, že skauting byl značně oblíben. Komunismu se „podařilo“, připravit i skauting, podobně jako i jiná odvětví (sociální, ekonomická, vědecká etc.), o zásadní časový úsek jeho osobního rozvoje. Skauting v Československu se nevyvíjel přirozenou, kontinuální, normální cestou, avšak byl několikrát zakázán, perzekuován, těžce zkoušen a nakonec vhozen do opačného extrému. Tím, jak rychle se po roce ´89 změnily poměry, byl dle mého názoru skauting u nás zaskočen. Najednou se objevilo enormní a dříve nevídané množství alternativ, jak trávit volný čas, mládež získala mnohem jednodušší a pohodlnější formy zábavy – nechat zahálet své tělo i svou mysl a nechávat si vše servírovat skrz obrazovku počítače, popřípadě televize je skutečně jednodušší a na první pohled zábavnější než pohyb v přírodě a poznávání světa na vlastní oči. Stejný problém je však nastražen i na skautské vůdce, i oni mají totiž mnoho alternativ, jak se mohou realizovat, proto i pro ně může být příprava kvalitního programu velmi náročná. Aby Junák obstál v konfrontaci s konkurencí, uchyluje se velmi často hlavně k zábavní zájmové činnosti.
Před námi leží otázka. Co s tím, co dělat, aby skauting byl znovu oblíbený, aby se kromě zábavy naplňovaly i ostatní ideály skautingu, jako je výchova dobrých, zodpovědných a kriticky uvažujících lidí, žijících v souladu se zákonem, slibem, principy? (Oficiální cíl jest: „Přispět k rozvoji mladých lidí, aby plně rozvinuli svůj tělesný, duševní, společenský i duchovní potenciál jakožto jednotlivci, odpovědní občané a členové místních, národních a mezinárodních společenství.“)
Nebyl bych to asi já, kdybych dokázal dát zcela vyčerpávající odpovědi, ale něco mě napadá. Lord Baden Powel a později i Svojsík vytvořili skauting ne jako obyčejnou zábavní nebo výchovnou organizaci, ale jako společenství, které je na své skautství hrdé! Spolu s hrdostí pak přicházelo i to obrovské nasazení, nadšení a ta pověstná atmosféra. Je smutné, když se skauti stydí za kroj, za pozdrav, za své tradice a rituály, vždy právě to táhlo naše skautské předky vpřed, právě to bylo vymyšleno, aby nám pomáhalo lépe porozumět ideálům skautství a poté je i aplikovat. Trendem naší doby je pořád upalovat dopředu, vymýšlet různé moderní a pokrokové metody, přijde nám zbytečné a trapné ohlížet se zpět, a přitom tu práci již v mnoha ohledech někdo za nás udělal – tím ochuzujeme sebe i své svěřence o množství krásných a nenahraditelných zážitků. Pokud budeme sami v sobě bojovat o pravé skautství, začne nás tak vnímat i ostatní svět, a to je nejlepší cesta, jak jej začít svým příkladem vychovávat.

Se stiskem levice

bratr Pú

Zpět na Články

Sobota 20. 4. ’24
svátek slaví Marcela

Sedmý citát
Skupina, Tým, Společenství

Honzova prezentace: Rovering (PPT)

„Sociogram“ roverské skupiny

Roverská Wiki

Kalendář

DiskusLog
přehled diskusí